Konec války přinesl i křesťanům z Jednoty českobratrské nekonečnou úlevu a Bohu vděčnou radost z osvobození od okupačního jha. Zároveň rostla touha sloužit k duchovní obnově a využít nově otevřené misijní příležitosti.
S radostí byly po šestiletém odloučení znovu navázány svazky se slovenskými sbory, práce na Podkarpatské Rusi po jejím vynuceném odstoupení SSSR pochopitelně ovšem obnovena nebyla. Obrovskou výzvou zato ale bylo válkou a odsunem Němců hluboce rozvrácené pohraničí. Bylo možné vrátit se na místa, kde církev dříve působila, ne všude ale práce šla podle představ. Například v Trutnově se sbor obnovit nepodařilo, vznikla zde jen stanice sboru českoskalického. Na druhou stranu ale vyrostly v pohraničí sbory nové, vytvořené tam, kam se rozhodli odejít mnozí členové z vnitrozemí. V severních Čechách se centrem stal sbor v Ústí nad Labem, vznikly i stanice v Děčíně, Teplicích, Dubí aj. V roce 1947 byl Konferencí uznán také sbor v Liberci se stanicemi v Novém Městě pod Smrkem a Hraničné u Jablonce. Třetím nově založeným sborem byl i z tehdejšího pohledu poněkud zvláštní projekt bratrské obce, jež vznikla pod vedením kazatele Erlicha ve Staré Libavě na Olomoucku. Myšlenku, že by novými obyvateli této vysídlené obce byli výlučně členové JČ, kteří by i společně hospodařili, sice úřady nepodpořily, ale přesto se zde usadilo vícero rodin, které vytvořily sbor. Vznikaly i další větší stanice, jmenujme alespoň Karlovy Vary nebo Chomutov.
Válka de facto ukončila bezprostřední vazby církve na American Board. Poslední misionář, John S. Porter, zemřel v září 1938. Nabídku na vyslání misionáře po válce Rada zdvořile odmítla hlavně z teologických důvodů, kvůli posunu kongregacionalistů příliš liberálním směrem.
Významným počinem byla z iniciativy České biblické práce založená biblická škola v Kutné Hoře. Přestože vyučujícími byli především kazatelé JČ, škola byla mezidenominační a studenti byli české, slovenské a polské národnosti.
Na dlouhou dobu poslední rozkvět zaznamenala rovněž sociální práce. Pro práci se seniory se podařilo získat státem po válce zkonfiskovaný zámek v Suchomastech, pokračovala např. i práce sirotčince ve Chvalech a dětské ozdravovny v Kařezu.
Čas náboženské svobody se ale pomalu blížil ke konci. Únor 1948 a další akce komunistické vlády na čtyři desetiletí totálně změnily veškeré poměry ve státě. Nástup nových, těžkých časů Jednotě českobratrské symbolicky zvýraznila ještě jedna událost: 26.října 1948 zemřel František Urbánek. To už ale čas našeho národa odměřovaly kremelské hodiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat